Megalitické památky

Megalitické památky jsou nesporným šlágrem všech záhadologů západní Evropy a v neposlední řadě i atrakcí turistickou. Tyto stavby byly budovány přibližně od 4. tisíciletí př. n. l. Co se zatím dělo u nás?

Do západní a severozápadní Evropy se zemědělství a další technologické inovace šířily především po moři, naproti tomu České země byly spíše kolonizovány přistěhovalci z Balkánu (kteří sami přišli nejspíš původně z Anatolie). Možná se právě zde nachází důvod, proč vývoj obou oblastí byl až do doby bronzové tak odlišný.
Střední a jihovýchodní Evropa se může pochlubit bohatší materiální kulturou, západ je chudší, ale přitom zaměřen jaksi "náboženštěji". Výsledkem je pak vznik megalitických staveb, někdy se dokonce uvažuje o možnosti, že by zde společenským uspořádáním byla teokracie.
Pokud u megalitů obdivujeme nejenom jejich monumentální architekturu, ale i funkci astronomickou, potom mají ovšem co nabídnout i naše země.

Zřejmě nejznámější pravěkou observatoří na našem území je hradiště v Makotřasech (Slánsko), které svým stářím okolo 3 500 př. n. l. převyšuje i Stonehenge. Spojnice mezi branami zde odpovídaly bodům na horizontu, kde vychází či zapadá slunce při slunovratech. Spekuluje se i o tom, že geometrie stavby může mít vztah také k pohybu Měsíce.
Co se týče dalších chrámů z mladší a pozdní doby kamenné, pozornost v nedávné době vzbudil objev záhadné stavby v Horoměřicích u Prahy. Podrobnosti podává např. archeolog Jaromír Beneš ze společnosti Archeos na serveru Planetárium. Uvažuje o tom, že lokalita představuje jakýsi velký kultovní areál, s rondely, pohřebišti a právě nedávno objevenou tajemnou obdélníkovou stavbou.

Naši touhu po senzaci (a krvi) dokáže vždy spolehlivě přilákat stopa lidských obětí. Prováděly se i u nás? Téměř jistě ano, určité pověry a pověsti spojovaly tuto praxi dokonce se středověkými stavbami (děti či panny zazděné do základů). Lidské oběti jistě existovaly tím spíš v předkřesťanské době; přímé archeologické doklady ale podle všeho z našeho území nemáme.
Jedním z kandidátů je jeskyně Býčí skála v Moravském krasu (podrobnosti např. zde). Nález hromadného hrobu je datován do starší doby železné, tzv. halštastského období (asi 800-500 př. n. l.). Původní interpretace nálezu hovořily o hromadné lidské oběti při příležitosti pohřbu nějakého velmože, dnes převládají jiné výklady přisuzující katastrofu např. výbuchu moučného plynu. Otazníky však zůstávají.

Samozřejmě nechybějí ani pokusy hledat na českém území skutečné megality, už dopředu je však třeba říci, že celkově mezi odborníky převládá skepse.
Asi nejznámější památkou jsou v této souvislosti Kounovské řady, nacházející se na Rakovnicku mezi Kounovem a Mutějovicemi. Problém v tomto případě je, že nálezy malých kamenů v řadách nejsou doprovázeny prakticky žádným dalším archeologicky doložitelným materiálem.
Kounovské řady proto nedokážeme datovat - hypotézy se pohybují od doby bronzové přes keltské osídlení až po středověk (ale pozor: ačkoliv současná keltománie mnohdy vaří svůj guláš i z megalitických staveb, Keltové rozhodně nevybudovali Stonehenge ani další západoevropské monumenty). Zcela vyloučit nelze ani možnost, že před sebou máme jakýsi vtip/plagiát podobný kruhům v obilí nebo obrozeneckým Rukopisům.
Vlastně o řadách nemáme moc co říci. Podobné objekty byly ovšem nalezeny i v okolí - v Klučku či na Nečemickém vrchu. Ani zde se nemáme o co opřít a naši nejistotu to ještě dále zvyšuje.

Ačkoliv vztah některých kamenů v Kounovských řadách k astronomickým cyklům je pravděpodobný, i zde spíše tápeme. Existují teorie tvrdící, že jde o hranice mezi středověkými či dokonce novověkými poli, velmi bizarně pak působí názor, že kameny vyznačovaly závodní dráhu pro koně -- zbývá totiž dodat, že řady končí ostrým srázem. Vtip na druhou by samozřejmě byl, kdyby teď někdo pod srázem vykopal tisíce koňských kostí :-).

Mimochodem, pokud byste se rozhodli Kounovské řady navštívit, opravdu nečekejte české Stonehenge. Jedná se spíše o valouny na zemi, které můžete při troše nepozornosti snadno přehlédnout. I z toho důvodu lze k návštěvě doporučit spíše období podzimu a zimy, kdy se kamenné řady nebudou tolik ztrácet v okolní vegetaci. A pokud nestojíte o osobní kontakt a stačí vám internet, poslouží tomuto účelu snad virtuální galerie na serveru Stezka.
Ani u dalších českých "megalitických" památek není prakticky možné provést zařazení do nějakého dalšího kontextu. Známým objektem je tzv. Kamenný muž, menhir od Klobouk (na Lounsku). Nedokážeme ovšem říct, zda je pravěkého původu. Geologický průzkum vedl sice k závěru, že kámen byl s největší pravděpodobností vztyčen uměle, ani to však nelze tvrdit jednoznačně (Kounovské řady jsou naproti tomu jednoznačně příliš pravidelné na to, aby mohly vzniknout bez účasti člověka).

Jak uvádí Karel Sklenář v knize Slepé uličky archeologie, určitým vodítkem by v případě Klobouků mohly být lingvistické souvislosti. Název místní vesnice "Klobouky" totiž možná vznikl právě podle kamene (klobouk znamenal původně geometrický útvar, homoli/menhir, teprve později začalo být toto slovo používána jako označení pokrývky hlavy). Obec existovala už určitě ve 13. století, lze tedy odhadovat, že celý útvar je starší - více se ale říci nedá a i toto orientační datování stojí do značné míry na vodě.
Klouboucký Kamenný muž pronikl do místního folklóru; podle místních pověstí se pohybuje směrem ke kostelu a až tam dojde, nastane konec světa. Dnes menhiru kromě místních obyvatel navíc pozornost věnují i lidé, kteří na (nijak nechráněné) archeologické památce zapalují svíčky a kadilo.

Casino spelen is very exciting! Don't hesitate, try to play black jack or roulette at our great on line casino! You can play all games at our casino gratis! You can of course play for real money! Sign up and get our extra welcome bonuses! Try your luck now!